Šepot, na který jen tak nezapomenete

17. listopadu 2017

Originální kniha „Alenka v říši divů“ od autora Lewise Carrolla (vlastním jménem Charles Dodgson) se mi nikdy nedostala do ruky, to přiznávám bez mučení. Viděla jsem jen Burtonovy filmy o Alence, které ovšem nejde nezbožňovat - ať už kvůli zpracování příběhu anebo dokonalému hereckému obsazení. Nu a pak stačilo se dát do řeči se dvěma kamarádkami, vidět plakát na letošní Humbook a měla jsem jasno: přečtu si Šepotání.


Jak se ukázalo, byl to nejenže dobrý nápad, ale dokonce naprosto skvělý. Celá série je morbidnější, mnohem zamotanější, fantasknější, bláznivější a krvavější verze Carrollovy Alenky. Čímž samozřejmě netvrdím, že tato série od A. G. Howard nemá chyby nebo mouchy, ale rozhodně jsem měla, a popravdě stále mám důvod, proč z ní být nadšená.

„Paměť, která funguje jen směrem do minulosti, je mizerný druh paměti.“ 
- Lewis Caroll, Za zrcadlem a co tam Alenka našla

Asi je zvláštní, že vlastně nerecenzuji jednotlivé díly zvlášť. Kdybych to měla vysvětlit, napadlo by mě víc důvodů. Nedostatek času kvůli škole je jedním z těch hlavních, ale je to především spletitost všech čtyřech knih, která mi brání v tom, abych je dokázala ohodnotit každou zvlášť a nic u toho nevyzradit. Asi bych vážně nezvládla napsat článek o každé z nich a vyhnout se spoilerům. I v jednom článku se jim bude vyhýbat těžko, natožpak ve čtyřech. :D

I tak by bylo dobré si obecně shrnout, o čem knihy jsou. Hlavní hrdinka, Alyssa Gardnerová, je příbuzná se slavnou Alenkou Lidellovou, která inspirovala Lewise Carolla k napsání „Alenky v říši divů“. Už to samo o sobě docela zavání průšvihem, ať už tomu člověk věří anebo ne. Buď to znamená, že se vám brzo přihodí něco fakticky nebezpečného a neuvěřitelného, anebo to, že máte v rodině blázna. K tomu si připočtěme fakt, že Alyssa slyší šepotání hmyzu a všech květin… Zní to nejenže zajímavě - pro čtenáře přinejmenším -, ale taky trochu děsivě. A děsivá je tahle série celá, tomu věřte.

„Rozdrtí pírkem kámen, jedním krokem přejde les, schová oceán v dlani, změní prstem budoucnost, porazí neviditelného nepřítele, rozdupe celou armádu, probudí mrtvé.“ 
- A. G. Howard, Šepotání

Každý se samozřejmě vypořádá s tím, že slyší něco, co by neměl, jinak. Alyssina matka to neunesla a byla zavřená do blázince, samotná hrdinka brouky propichuje a dělá z nich koláže. Morbidní, ale umění koneckonců nemá hranice, no ne?

Když se k tomu všemu přidá hromada divných událostí - plakát, co jí připomíná přítele z dětství, divná webová stránka, osvěžovač vzduchu v podobě můry -, které spolu záhadně souvisejí, záhada je na světě.

A mimo tyto dva detaily je tu ještě třetí fakt: Alyssa je zamilovaná do Zacha, bratra své nejlepší kamarádky, se kterým se zná od malička. Jenže ten chodí s její spolužačkou, co ji zesměšňuje kvůli jejímu příbuzenskému vztahu s Alenou Lidellovou. Ouvej.

Samozřejmě je poměrně jasné, že se Alyssa nakonec do Říše divů opravdu dostane, ale víc už neprozradím. Je to totiž mnohem, mnohem zamotanější. Jak Alyssina minulost, tak minulost všech okolo, tak i celá říše podsvětníků. Byla by strašná škoda o ty převraty někoho ochudit. :)


Další dva díly se od toho úvodního liší tím, že na sebe navazují přímo, proto výrazně doporučuju mít je u sebe oba najednou. Co se týká druhého dílu, i tam se vyskytuje spousta pikantních nových informací, napínavých scén a nebezpečí, ale za mě je právě tato kniha z celé série nejslabším článkem. Až na ten konec - ten mi vážně vyrazil dech.

Třetí díl je sice trochu otravný s milostným trojúhelníkem, který čtenáře doprovází už od prvního dílu, na druhou stranu je nejvíce napínavý a morbidní. Já osobně jsem minimálně druhou polovinu zhltla prakticky ihned a to s otevřenou pusou dokořán. Milostný trojúhelník se dal trochu omezit, na druhou stranu rozhodně byl originální. A jeho řešení, které se objeví na konci celé série, se mi neuvěřitelně líbilo.

A na úplný konec patří třešnička na dortu aneb „to nejlepší na závěr“. Jsou to povídky, které doplňují neosvětlená místa v příběhu, dokreslují slabší části knih anebo navazují na poslední díl. Popravdě se mi povídky líbily nejvíce, dokonce překonaly i první díl. Jsou romantické tak akorát, dojemné, dokonale ukonejšily mou zvídavost…

Je vážně těžké vyjádřit svůj názor na knihu nebo dokonce na více knih naráz, když člověk nesmí nic vyzradit, ale pokusím se teď shrnout svoje myšlenky do jednoho uceleného odstavce, bez spoilerů, bez zbytečného okecávání, a tak, aby to dávalo smysl. :D


Celá série je ráj pro milovníky fantasy. Je to zkrátka kombinace morbidních prvků, fantaskních věcí, které si člověk docela snadno představí, a originální romantiky. Jak už jsem řekla, milostný trojúhelník občas byl dáván najevo až moc. Některé Alyssiny myšlenky se kvůli tomu četly hůře, zkrátka to trochu kazilo tu „creepy image“ celého děje. Na druhou stranu, ať už díky řešení toho trojúhelníku nebo díky tomu, kdo byl jeho součástí, se nedá říct, že by byl vyloženě typický. A neumím si to bez něj představit, rozhodně bych ho neodstranila úplně. Další věc, která mě nadchla, je to, že já sama jsem se ve spoustě postav tak trochu našla a strašně mi přirostly k srdci. Tak například jsem si oblíbila třeba Vzteklíčka, Slonovinovou královnu… I když je pravda, že všichni podsvětní obyvatelé mi neuvěřitelně přirostli k srdci, a samotný svět zrovna tak.

Na závěr dodávám, že se samozřejmě nejedná o vrchol fantasy literatury, popřípadě young adult literatury, a že v tom někdo nemusí najít takový skvost jako já. Už je to delší dobu, co jsem knihy četla, ale pozitivní rozhodně je, že i po tak dlouhé době bych se k nim hned vrátila. Kdybych měla něco zkritizovat, určitě bych něco našla, i kromě toho občas až moc zdůrazňovaného trojúhelníku „Zach-Alyssa-Morfeus“. Ale víte co? Já snad ani nechci. Knihy jsou čtivé, napínavé, zábavné, dobrodužné, rozvíjí představivost a jsou - i přes všechny ty fantasy prvky - reálné. Jde o to, že když už jde o nebezpečí, musí se do knihy zahrnout i riziko smrti, krve, morbidnosti… A to v knize opravdu nechybí.



Takže za mě knihy rozhodně doporučuju. Myslím, že kdokoli, kdo si je opravdu přečte, nebude litovat. Kdo by se nechtěl aspoň na chvíli stát morbidním podsvětníkem a na vlastní kůži zažít, jaké to je, bojovat o holý krk v Říši divů?

Originální název: Splintered / Unhinged / Ensnared / Untamed
Český název: Šepotání /Divotání / Zrcadlení / Běsnění
Autor: Anita Grace Howard
Vydání: První
Nakladatelství: Cooboo
Počet stran: 416 / 432 / 432 / 312
Vazba: Hardback
Rok vydání výtisku: 2015 / 2015 /2016 /2016
Překladatel: Magdaléna Stárková

(P. S.: Ne, nechtělo se mi všechny čtyři knihy vypisovat zvlášť. Omlouvám se :D.)



Komentáře

  1. Skvělá recenze na skvělou sérii! Musím souhlasit - ano, série má své mouchy, asi tak jako každá jiná, ale to mi vůbec nezkazilo dojmy. Alenku (ať už originální či Burtonovu) zbožňuji a Šepotání jakbysmet x3

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Předem děkuji za všechny komentáře :)